close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kapitola 3. - Zpečetěné

21. srpna 2011 v 19:26 | Perla |  Za zradu se platí
Kapitola 3. - Zpečetěné


Kurda a Teira se zastavili na střeše o pět domů dál. Nemuseli si nic říkat. Toho upíra podle jeho ježaté hlavy poznali oba.
Co tu sakra dělá Larten? Pomyslel si Kurda.
Teira věděla, kdo to je, jelikož jí Kurda vyprávěl o všech příslušnících upířího klanu, které znal, to pro případ, že by se s ním něco stalo.
"Co myslíš, že tu dělá?" zeptala se.
"Asi jde po vampýrech v tomhle městě. Jestli se nemýlím, je to jeho domovské město, ale cítil jsem víc pachů, z toho jeden lidský."
"K čemu by jim byl člověk?" opáčila otázkou.
"K hlídání ve dne a prohledávání kanálů po vampýrech v noci, jelikož se jim tak rozšíří pátrací síť."
"Už chápu," odvětila. "Jenže nehrozí nebezpečí, že vampýři půjdou po jejich člověku?"
"Ne, nehrozí. Toho člověka budou chránit," řekl.
"Co, ale budeme dělat my? Zasahují nám do práce."
"Budeme čekat a sledovat je. V nejhorším jim musíme pomoct."
"Nelíbí se mi to," odvětila.
"Ani mně ne, ale byli moji soukmenovci," opáčil.
"Jenže ani mě nechceš ztratit. Obětoval jsi jim hodně. Máš právo na vlastní štěstí."
"Nemám."
"Nech si ty slabošské řeči, Kurdo," odsekla naštvaně. "Máš právo na své štěstí. Tak proč si ho sakra upíráš?"
"Proč si ho upírám? Nechci tě ztratit, Teiro. Uvědomuješ si, co by se stalo, kdyby zjistili, že jsme naživu, a chtěli by nás od sebe oddělit? Zemřel bych, kdybys zemřela ty."
"To si myslíš, že jsem tak slabá?"
"Ne. Nemyslím. Jen se o tebe bojím."
"Tak jestli se o mě tak moc bojíš, uzavřeme svazek. Co říkáš?"
Z jeho tváře vyčetla úžas. "Ty bys chtěla být mou družkou?"
"Ano. Chtěla, Kurdo. Jsme vedle sebe už šest let, ale ani jeden se neodhodlal udělat ten krok."
Úlevně se pousmál a nehty si zajel do bříšek prstů druhé ruky. Stejně jako Teira. Oba to samé udělali i na bříškách prstů druhé ruky a přiložili je přesně na rány bříšek toho druhého. Do Kurdy přecházela Teiřina vampýři krev a do Teiry zase Kurdova upíří. Oba věděli, jak je proces bolestivý, ale chtěli to podstoupit.
Poté, co v těle toho druhého začala kolovat jiná krev, odtrhli bříška prstů a olízli rány, aby se zacelily.
Zrak se oběma kalil, ale věděli, že jejich krev museli ucítit upíři v té polorozpadlé budově. Co nejrychleji se vydali pryč. Věděli, že se nemusí dožít rána.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 4:50 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama