
Prolog
Pod hvězdami, jež svítily na obloze, kráčela žena, jejíž vlasy byly černé jako nejtmavší noc a oči modré jako obloha bez mraků. Ústa byla plná a usměvavá. Kráčela rovně a vzpřímeně. Její pas byl štíhlý a oblečena byla v černém triku. Kalhoty měly barvu hnědou, ale boty neměla. Na kalhotách měla připevněný opasek, na kterém byly dvě hnědé, ošoupané pochvy, v nichž se nacházely dvě ostré a stejně dlouhé dýky.
Slyšela, jak z hory, ke které směřovala, vytéká voda. Pohlédla před sebe, tam tušila několik chodeb, jež vedly k branám, jimiž se vstupovalo do skály.
Došla k jedné z mnoha bran v hoře a zabušila na ni. Ven vyšel upír v zeleném se zvednutým kopím v ruce. "Hlaste se u brány," vyštěkl a čekal na odpověď.
"Jsem Ariana Darksy a přišla jsem na radu," odpověděla.
"Arianu Darksy vpouštíme na radu," řekl a ustoupil stranou, aby mohla projít do uvítací síně Osky Velma.
Po tak dlouhé době jsem zpátky, pomyslela si a zamířila do sálu.